V učebnici náboženství pro třetí třídu s názvem Bůh k nám přichází, v kapitole, která představuje čtvrté Boží přikázání, je popsán příběh s názvem Tři synové: Tři ženy přišly ke studni pro vodu. Nedaleko odtud seděl starý člověk a poslouchal, jak ženy chválí své syny, „Můj syn,“ říká první, „je tak šikovný, že se mu nikdo nevyrovná…“ „Můj syn,“ říká druhá, „zpívá tak krásně jako slavík! Není nikoho, kdo by měl tak krásný hlas jako on…“ „A proč nechválíš ty svého syna?“ Ptaly se té třetí, která mlčela. „Nedělá nic, čím bych se mohla chlubit,“ odpověděla. „Můj syn je obyčejný chlapec, není na něm nic zvláštního…“
Ženy naplnily své nádoby a šly domů. Starý člověk šel pomalu za nimi. Nádoby byly těžké a upracované ruce slabé. Proto se ženy zastavily a odpočívaly. Bolelo je v zádech. Tu jim přišli naproti jejich tři synové. První se postavil na ruce a dělal přemety, jeden za druhým. Ženy volaly: „To je šikovný chlapec!“ Druhý zpíval tak nádherně jako slavík a ženy zbožně naslouchaly, až slzely. Třetí chlapec běžel za svou maminkou, vzal do rukou džbány a nesl je domů. Tu se ptaly ženy toho starého člověka: „Co říkáš na naše syny?“ „Kde jsou vaši synové?“ ptal se stařec s údivem. „Vidím jen jediného syna!“
Toto byl příběh o pozorném pohledu syna. My dnes však uvažujeme nad pozorným pohledem matky, a to matky Ježíšovy. Je pozorný a plný soucitu s každou lidskou bídou. V Káně galilejské, kde svatebčanům došlo víno, přechází pohled do slov: Už nemají víno. (Jan 2,3) Toto Mariino oznámení pak dává Pánu Ježíši podnět, aby vykonal svůj první zázrak a svatebčanům poskytl veliké množství toho nejlepšího vína – předobraz eucharistie.
Obrať k nám své milosrdné oči! Maria, oroduj za nás!